Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hubertovo narozky

9. 7. 2012

 Stalo se již tradicí, že počátkem prázdnin slaví náš šerif své jmeniny. Vždy využije tento termín oslavy a spojí tento rituál s výročním ohněm. Bohužel se mu stal vážný úraz a proto jsme byli nuceni odsunout termín výročního ohně hned 2x. Poprvé v již zmíněném problému zranění a podruhé kvůli festivalu Folková noc, na kterou vyrážejí Islandští psi. Proto jsme zvolili datum 28.7.2012 a doufáme, že k nám přijedou o nádherné medaile bojovat velké množství trampských osad. 

V pátek ráno vyrazil Hubert s Hugem na nákupy, poté se Hubert přesunul k Bizonovi, aby mu pomohl přivést novou skříň. Navečer odjel Hubert s Bizonem k Hogovi a jelikož bylo strašné teplo, nechali se zlákat vůní lahodného moku v místní osvěžovně. Po pár kouscích žejdliků a trocha kořalky se společně vydali na osadu, kde již čekali všichni osadníci. Dárek, který osada Hubertovi věnovala, vyrazila šerifovi dech, poté se strhla smršť vypitých kořalek. Kolem půlnoci se šlo spát, jelikož byla slíbena pomoc Bizonovi při sestavování nové skříně.

V sobotu ráno kolem sedmé odjel Hubert, Bizon a Mexičan do Boletic, aby pomohli Bizonovi s novou skříní, tato dosti náročná práce, která trvala do 15:00 !!! hodin osadníky dosti vysílila, nicméně vidina připravované oslavy na Kondoru hnala všechny rychle zpět. Z nepochopitelných příčin nám Bizon oznámil, že nikam nejede, proto byl šerif dlouho vykolejenej, jelikož se počítalo jak s ním, tak i s Jančou. Nakonec tedy Hubert s Mexičanem vyrazili sami, cestou se stavili pro Ellis a společně v nepřiznivém počasí vyrazili na osadu. Poté se všichni osadníci až na Cassidyho vydali na jezírko, kde vymysleli nové hry ny připravovaný výroční oheň. Sedělo se docela dlouho, spát se šlo kolem jedné hodiny ranní, kde odcházeli poslední Hubert s Hugem.

Nedělní probuzení do krásného počasí bylo úžasné, po ranní kávičce se Hubert ujal vaření tradičního mišmaše, jelikož byl Hugo částečně zraněn z nočního opileckého pádu na lavičku. Celá osada se spokojeně nadlábla a Hubert s Ellis se vydali domů, jelikož zraněné rameno Huberta dosti bolelo, zbytek osady se dal do uklízení.

Tak ahoj a zas někdy......