Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. výroční oheň, aneb velkolepé vítězství nad Islandem

21. 7. 2013

Opět nastal náš čas, tedy významné jubileum založení naší osady. Letos jsme slavili 5 výročí, vybrali jsme datum skoro přesně tak, jak před pěti lety poprvé vzplál oheň na osadě Kondorů. Pozvali jsme opět plno přátelských osad a našich přátel, nakonec přijeli Islandští psi, naše velmi spřátelená osada a osada Jezírko, která se ovšem do celodenního soutěžení nezapojila, škoda. Velmi slušnou návštěvu vytvořili naši přátelé a známí, tudíž víkendová akce mohla začít. Pojali jsme tento ročník ve znamení urvat co nejvíce placek na naši stranu a oplatit tak Islandu poslední vítězství. Po velikém boji nakonec v poslední královské disciplíně „Jezírko“ zůstalo vítězství na domácí osadě, tudíž 3x hurá, Kondoři se opět celý rok mohou pyšnit nálepkou nejlepší osady na severu, ale vše pěkně popořádku.

V pátek jsme opět jako je již tradicí vyrazili na nákup proviantu. Důsledný a všechny ceny na světě zkoumající Hugo protáhl tradiční nákup na 3,5 hodiny. Stálo to za to, jelikož v našem nákupním koši zakotvila kvalitní 11 kilová uzená šunka, 180 piv kvalitní velkobřezenské desítky, Jamajský Morgan, který Hubert naučil pít celou osadu a celá řada nutných surovin. V 15:00 byl domluven sraz v opičích horách, kde dochází k přeložení proviantu z osobních aut do Mercedesu alá  Pavel. Jelikož se nikomu nechtělo v úmorném vedru šlapat pěšky, musel se náš kamarád 2x točit. Ihned po příjezdu proběhl rychlý úklid srubu a ohňů, vše se připravilo tak, jak jsme všichni zvyklí. Začali jsme zlehka popíjet pěnivý mok, kolem šesté se Hubert vydal naproti Islanďanům, ostatní osadníci mezi tím zhotovili krásnou pagodu. Po zastávce v místní osvěžovně „Na pile“ jsem se se smečkou psů vydal tentokrát obklopeným mercedesem na naší osadu. Zbytek pátečního večera proběhl na našem tlachovišti ve znamení společného tlachání do pozdních nočních hodin.
Probuzení do slunečného sobotního rána bylo jak z pohádky, na stole káva, borůvkový koláč, linecké rohlíčky a na obloze slunce, azurové nebe, prostě nádhera. Začali jsme připravovat první soutěže, kterých bylo 10. Tou první bylo zapálení ohně bez pomocí papíru do výšky půl metru, kde byl natažený provázek, který se měl žárem přepálit. Očekával se zejména souboj ohniváků Smrádi a Vápna, opak byl však pravdou. V napínavém souboji se za velkého skandování stal vítězem Mexičan. Následovala druhá disciplína, vylézt na strom na čas, kde byla zavěšena pet láhev. I v této soutěži obsadil 1. místo Mexičan, tudíž taktika, kterou šerif Hubert zvolil, slibovala debakl pro Island. V přestávce nám Pavel přivezl šunčičku, kterou jsme napíchli a pozvolným otáčením jsme pomalu ohřívali náš obídek. Třetí soutěž byla silová, kdo hodí těžkou metrovou kládou nejdál. První házel šerif Dak z Islandu, jeho daleký hod se nikomu nepodařilo překonat, než přišel na řadu šerif Hubert, který ho překonal snad o půl metru a tak dosavadní výsledek zněl 3:0 Kondoři – Island. Bohužel přišlo velké polevení ze strany žíznivých Kondorů, kteří se v přestávkách vysilovali popíjením zlatavého moku, zejména Cassidy a Ohnivák nepředvedli zcela nic a to zřejmě vycítil Dak, který zabrzdil své psi v alkoholovém popíjení. Čtvrtou soutěž „ řezání ruční pilou“ totiž zcela ovládl Island, když Cassidy nesmyslně vzdal a ohnivák se vůbec nezúčastnil. 3:1 Pátou technicky velmi náročnou soutěží bylo sebrat krabičku sirek pusou ze země, jednoznačný vítěz Adélka. I šestou soutěž ovládla ženská, Léňa srazila kamenem nejvíc plechovek na 3 rány. Hod sekyrkou vyhrál Bob, který se za pár let stane právoplatným členem naší osady. Osmá soutěž, navlečení tkaničky do smradlavé fáračky našeho Ohniváka, ale s použitím jen jedné ruky vkládal Hubert naděje Kondorů do Huga, který dlouho vedl, bohužel Island vyslal do boje opět svého šerifa a ten všem předvedl pevnou ruku a s přehledem tuto disciplínu vyhrál, 3:2. No hecování dvou osad nebralo konce, vyrovnaný stav na celkový počet medailí byl 7:7, na zlaté jsme stále o jednu vedli. Předposlední soutěží byli chůdy na čas. Opět jsme předvedli, že pít během soutěží příště nebude, jelikož rovnováha Huberta a Mexičana patřila k nejhorším, Cassidy s Ohnivákem opět zbaběle vzdali. Zaplať pánbůh tuto soutěž jednoznačně vyhrál kamarád Benžo, který patří k osadě Bílí Sokol. O konečném pořadí tedy musela rozhodnout královská disciplína „Jezírko“. Do této soutěže Island vyslal přeběhlíka Vonta, který dříve působil u Kondorů a od dnešního dne se údajně stal členem Islandu, no to jsem tedy zvědavý, jelikož k nám již 3 léta nechodí a dle zaručených zpráv se utápí v alkoholu na své zahrádce. JENŽE!!! Kondoři měli tři želízka v ohni. Mexiko, Cassidy a Ohnivák, který držel v této disciplíně zlaté medaile za poslední dva roky. Nakonec se po velkém boji vynořil poslední dnešní absolutní vítěz Mexičan právě před Ohnivákem, kterému vyfoukl zlatý hattrick. Tudíž na zlaté 4:2 pro Kondory, stejně tak i v celkovém součtu medailí 9:7 Kondoři vs. Island. Nadšení Kondorů nebralo konců, vítězný pokřik musel znít v uších psů ještě ráno.
Poté již přišlo na řadu slavnostní zapálení našeho 5. Výročního ohně, kterého se ujalo potomstvo Kondorů. Ceremoniál se vším všudy se povedl, vyhlásili jsme vítěze jednotlivých disciplín, předali medaile a šli spát. Nevěříte? Dobře děláte, ohnivá voda tekla proudem do ranních hodin.
Ajajaj, to nedělní ráno bývá krušný. Bolesti všeho možného, zaplněná kadibudka, na kterou se stojí frontu, nedostatek něčeho na pití, hlavně bez alkoholu. Tak to je přesně nedělní ráno na osadě, naštěstí Hubert s Hugem uvaří kvalitní hemenex se vším, co zbylo. Zabalíme věci a všichni se loučíme se slibem, že za rok se tu opět sejdeme alespoň v takovém počtu, jak letos. Bylo nás dohromady 28.
Tak AHOOOJ     Hubert