Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. výroční oheň, aneb přijímání Huga ke Kondorům

1. 8. 2012

 Po zdlouhavých a namáhavých přípravách jsme se konečně dočkali očekávaného odpočinkového víkendu, na který jsme naplánovali náš 4. výroční oheň. Pozvali jsme na naši osadu plno trampských kamarádů, spousty známých tváří a plno dětí z místní vesničky, nicméně se k nám všichni odvrátili zády a nikdo nakonec nepřijel. Nic naplat, kamarádství s dříve kamarádskými osadami zřejmě skončilo, jelikož ani my nikam jezdit nebudeme!!! Největší pozornost upoutali naše tváře z našich řad, kteří ač se již delší dobu našich akcí neúčastní, udělali rozruch v podobě otravných telefonátů a návštěv a poté se i oni na nás vykašlali. Tyto lidičky osobně nechápu !!! Ale abych začal popořádku......

V pátek jako již tradičně vyrazil Hubert s Hugem na nákup a v horkém poledni objely snad všechny obchoďáky v Ústí a Děčíně. Kolem 16:00 byl sraz u Huga, trvalo to dlouhou dobu, než Hubert svým (v poslední době) nákladáčkem odvozil všechen proviant k Pavlovi, který se musel 2x točit, aby vyvezl všechny zásoby. Na osadu se dorazilo kolem 18:00, zaledovalo se pivko, rozdělal oheň a začlo se pomaloučku popíjeti. Na naší tlachárně nám všem bylo prima i zásluhou litrové vodečky, jelikož byly všichni dost po horkém dni unaveni, spát se šlo poměrně brzy, myslím, že kolem jedné ranní, ale přesně si to z důvodu špatné paměti nepamatuju.

Probuzení do sobotního dne bylo překrásné, svítilo sluníčko a obloha slibovala nádherný den. Jelikož bylo večer u slavnostního ohně plánováno přijmutí Huga do osady, před týdnem šerif vybral 2 úkoly, které měl Hugo splnit. Tím prvním bylo zhotovení snídaně pro celou osadu, úkol to byl vcelku jednoduchý, jelikož je náš stavbyvedoucí znám heslem"dejte mi lidi, já to udělám", tak nakonec všechny nakrmil svým hemenexem. Po snídani se již začlo s připravováním Kondorských her, Hubert přidělil každému dvě, které měl připravit. Z 99% byly všechny hry z minula změněny, jelikož jsme chtěli, aby nás nikdo nevyžral jako minulý rok. Nejdříve přišli na řadu silovější hry. Jako první hod kamenem na plechovky. Tato hra byla pro mnohé soutěžící dosti náročná, hodně jich ze tří hodů ani jednou netrefily. Jako druhá hra byla řez ruční pilou načas, v této dosti náročné disciplíně dominoval Náčelník z Jezírka. Třetí v pořadí byl překážkový běh, ale s nohama v úzkém pytly, v této hře vzbudil největší rozruch opět Náčelník, který stěží uskákal 3 metry, poté ho stejně Kondoři z pytle osvobodily. Poté byla přestávka, obídek, pivečko, kávička. Po obědě jsme se všichni vydali na osadu Jezírko, kde přišlo na řadu tradiční jezírko. Do soutěže se přihlásilo 6 odvážlivců(Náčelník-Savana-Mexičan-Cassidy-Ohnivák a Martina), jak myslíte, že to dopadlo? Jako minulý rok vyhrál náš naostro oděný Ohnivák, který zas všechny překvapil a tuto tradiční disciplínu opět vyhrál. Jeho úřadování pokračovalo i v další hře, kterou byly chůdy, jako jediný opět neoděn jako by nic chodil na chůdách a ostatní si málem strhli břicha od smíchu. No vydrželi jsme na Jezírku až do odpoledních hodin, po rychlém přesunu na naši osadu proběhly zbylé hry Fáračka(navázání tkaničky jednou rukou do Ohnivákovi smradlavé boty), Šipky, Hod sekyrkou a Sirky(soutěžící musel 3x po sobě sebrat krabičku sirek ze země pusou s rukami za zády). Soutěže jsme zdárně obsolvovali, nutno říci, že soutěžily všichni přítomný, i naše ženy, které si zejména v řezání polena ruční pilou sáhli na dno svých sil. Poté se již začlo s přípravou slavnostního zapálení našeho ohně, zapalovalo se ze 4 světových stran, Savana-Radim-Adálka a Kačka. Po odzpívání hymny a vytažení naší vlajky jsme přešli s přijímáním Huga do naší osady, jako druhý úkol dostal sehnat litr ohnivé vody a s poděkováním šerifovi byl i tento obřad ukončen. Jako další dostal úkol Mexičan, který před rokem slíbil, že se naučí hrát na kytaru, i tento úkol byl splněn(no spíš přebrnkán). Poté již proběhlo vyhlašování našich Kondorských her, všichni u slavnostního ohně si odnesli nějakou tu ručně malovanou placku od kamarádky Evy, jediný, který nic nezískal byl Hubert, který se svým sešroubovaným ramenem nesoutěžil. Tudíž úspěšný den pro všechny naše soutěžící, poté se již přešlo k volné zábavě, kde zejména Huber, Hugo a Náčelník předvedli, že jejich splávek je nenasytný a celou litrovku rumu vybumbali, proto se i tančilo, Náčelník vystřihl nádherný cajdák, Hugo zas zpíval na celé lesy. Kolem 3 hodiny ranní se šlo spát, Hubert s Hugem nebyli schopni dojít dolů a tak se uvelebily u velkého ohně.

Nedělní krušné ráno proběhlo krátkou snídaní, nikomu ani do jídla nebylo, proto se Hugo ujal s vařením výborné domácí česnečky, k obědu se servíroval Hubertův maďarský gulášek. Po pečlivém úklidu se všichni loučíme a slibujeme, že na příští víkend půjdeme dopít naše obrovské zásoby piva. Tak příští rok na naší osadě AHOJ..........